pátek 23. května 2014

Den jedenáctý - Tokyo - Harajuku/Shibuya

Tokyo - Harajuku/Shibuya

Po probuzení jsme s Ithil šli hned na recepci zkusit booknout pokoj na další noc - příští noc máme booknutou v tomto pokoji, ale hotel je moc super (a na skvělém mistě) a rádi bychom zůstali tady, než se znovu setkáme s kluky. Recepční oznámil, že stejný pokoj už je booklý pro někoho jiného, ale že můžeme zůstat v pokoji v Japonském stylu (super!). Jenom bude třeba si příští ráno přesunout věci. Pokoje mívají připravené kolem 15. hodiny, takže nám nabídl možnost uschovat si zavazadla u nich. Ale to všechno nás čeká až zítra ráno, teď jsme vyrazili zpátky na Ueno vstříc dalším zážitkům.


Ithil chce jet na Harajuku, což je největší shopping street v Tokyu. Já pojedu s ní, protože je tam Evangelion store. Pokud neznáte - Neon Genesis Evangelion (Shinseiki Evangerion) je asi nejznámější anime na světě. Prakticky každý z nás, kdo se zajímá o tuto kulturu toto anime viděl, pravděpodobně jako jedno z prvních. Já nejsem žádná vyjímka a ačkoliv si už ani nepamatuji přesně, o co tam šlo (je to už taky pěkná řádka let, co jsem na to koukal), tak pro mě bude vždy speciální.


Cesta na Harajuku byla díky JR Rail Passu opět zdarma. Stačí naskočit na Yamanote Line a jet asi 25 minut. Na místě jsme uličku našli během chvilky a Ithil byla ve svém nákupním živlu. Takže jsem si našel na mapce Evangelion store a naše cesty se rozdělily. EVA store měl opravdu atmosféru - sice pouze 2 patra, ale všude hrál soundtrack a některé legendární hlášky "baaaka Shinji !!!" a podobně. Nakoupil jsem tam několik drobných věcí (místo v krosně je opravdu velmi vzácné) a vyrazil dále. Samotná nákupní ulička (Takeshita street) na mě moc dobrý dojem neudělala. Opravdu brutální provoz koupěchtivých lidí ten skutečný problém nebyl - nejvíce mě tam vadila vysoká černochů. Abychom se chápali - vůbec mi nevadí, ale jakmile jdete a někdo vám začne skoro přímo do ucha zezadu hulákat "yo, nigga" asi 3x (a tím opravdu typickým černošškým přízvukem), to mi opravdu vadí. Naštestí jsem ovládl reflex se instinktivně otočit za hlukem a onoho neznámého niggu totálně vyignoroval :-). Už jsem měl oné nákupní uličky opravdu dost a vydal jsem se směrem ven z toho blázince. Ještě jsem objevil u východu McDonalds - ačkoliv tam v ČR jím velmi nepravidelně, tak tady mi opravdu chutnalo. Cheese chutná všude stejně, tady bych řekl, že je maso ještě o kus kvalitnější, než doma. Od té doby jsem si zvykl a chodím do mekáče docela často, je to taková "chuť domova".


Dále jsem zkonzultoval mapku a vyrazil směr zahrady v Harajuku (název bych sem dal, ale google háže akorat kanji - každopádně je tam chrám Meiji Jingu). Bylo tam dost vedro, ale všechna ta zeleň moc příjemně stínila před sluncem. Zároveň nebylo třeba žadné vstupné. V zahradách bylo několik moc pěkných chrámů, ale před nimi megafronty, takže pro mě pass. Pípl mi telefon - psala Ithil, že je zpátky na hotelu po nákupech a že jede do Akihabary. Já jsem popsal svoje další plány taky - celková cena za komunikaci - 0 yenů.

V zahradách jsem schválně vylezl jiným, než jsem přisel, protože google mapa ukazovala další velký blok zeleně asi o 500m vedle, vydal jsem se tedy pěšky. Už jsem byl dost zamotaný v japonských miniuličkách (široké tak na jedno auto), ale bylo to super. Šel jsem podle instinktu, a když jsem měl pocit, že jsem opravdu ztracený, tak stačilo pustit telefon, počkat chvilku na GPS lock a jet podle mapy. Prostě paráda.

Dorazil jsem ke kraji parku, ale všude byl jenom plot. Po chvíli hledání se mi podařilo naleznout bránu - bohužel zavřenou. Tam jsem se dočetl, že nemají dnes v pondělí otevřeno. No co se dá dělat, park ale vypadal opravdu pěkně, takže se sem vrátím zítra. Byl ještě čas (hodiny ukazovaly cca 15 hodin), tak jsem mrknul do mapky, co podniknout okolo. Stanice Shibuya byla vzdálena pouze 2 zastávky, takže jsem se přesunul na nejbližší nádraží (Shinjuku) a vyrazil tam (za 0 Yenů protože JR Yamanote Line).

Co je na stanici Shibuya? No přece největší přechod na světě. V jednu chvíli tam může přecházet přes 1000 lidí zároveň. Udělal jsem několik videí:

Přechod v Shibuye zblízka - http://youtu.be/zkTQToA3nHU
Přechod v Shibuye shora - http://youtu.be/kiCtPrZ4Yzs

Opět jenom díky mobilnímu netu jsem si všimnul, že to můžu dát. Člověk s tím prostě stihne víc a při větší pohodičce. Cestou zpátky jsem se ještě stavil v Akihabaře zahrát několik kreditů. Pak zpátky na Ueno a na hotel. Večer jsme ještě s Ithil koukli na úplně skvělé 3 díly South Parku na téma Black Friday (černý pátek, takový den kdy jsou v USA slevy a lidi kvůli tomu hrozně šílí). Je tam totiž narážka na Japonsko a jejich styl obecně. Hoďte si do youtube Princess Kenny a uvidíte :-).

Žádné komentáře:

Okomentovat