Ráno jsme chtěli dát tentokrát něco všichni společně. Já měl připravený plán prozkoumat Okayamu a Himeji, ale to byla spíš úplná nouzovka, kdyby nebylo absolutně co dělat. V těch městech totiž nic moc není, akorát zahrady a hrad. Od někoho zaznělo Kyoto a shodli jsme se, že proč ne. Odsud je to slabá hodinka a dost věcí k objevení. Třeba imperial gardens, to je velký zelený čtverec uprostřed, tam jsme ještě nebyli, jedem. Potřebujeme být zpátky ve 20:00 na Temma station, máme tam domluvený sraz s japonkou z couchsurfingu.
Během přesunu na místo, když jsme jeli z Osaka Station Shin-Osaku podotkl Xsoft, že stačí zůstat v tom vlaku, že jede taky do Kyota a jsou to jenom 3 zastávky. Ale není to Shinkansen, což je pro maximalizaci minut v něm stráveném nevhodné. Takže šup šup vystoupit Shin-Osace a nasednout na nějaký. Sice je to posezení jenom asi 15 minut, ale pořád to za to stojí :-).
V Kyotu na místní station jsme nasedli na metro a jeli do oněch zahrad. Počasí ten den bylo skvělé, možná až trochu moc, takže v rámci těch zahrad jsme se přesouvali od stínu ke stínu. Všechny zajímavé atrakce tam měly bohužel zavřeno. Ono někdy je vydefinované nějaké pravidlo typu: "každé druhé útery v měsici zavřeno", což byl náš případ. Ale ono to vůbec nevadilo, dostupných prostor tam bylo dost i mimo to. Prolezli jsme všechno metodou "pacman" (hlavně nic nevynechat!) a pak chvíli chillovali ve stínu a plánovali, co dál.
Nakonec jsme jeli omrknout buddhistické chrámy na východním okraji města. Přesný název úplně nevím, ale z historie to můžu dohledat. Bylo to dobré, kombinace jejich architektury s výhledy na velkoměsto pod vámi je dechberoucí. Já chtěl ještě omrknout místní zahradu (pochopitelně) a ta zavírala v 16:00. Čas se krátil, takže jsem vyrazil napřed, kluci měli dorazit za chvíli po nafocení věcí. Já jsem dost bloudil, než jsem našel vlez do té zahrady.
Zahrada samotná za moc nestála: 1. byla dost malá, 2. vstup za 300 JPY, 3. týpci se strunovkama, co to tam udržovali moc atmosféře nepřispívali. Ale bylo to těsně před zavíračkou, takže budiž. Vylezl jsem ven a psal na chat, jak to vypadá s ostatními. Dostalo se mi odpovědi, že našli nějakou "zkratku", je tam ale napsané, že po 16. hodině se už nedá vrátit, protože v tu dobu se zavírá celý areál. Chtějí to ale risknout, takže jsou "all-in".
Mě nezbývalo než si sednout do stínu před bránu a čekat. Zcela dle očekávání v 16:00:00 zavřeli velkou dřevěnou bránu. Pak jsem se jenom tiše chichotal turistům, kteři se za chvíli začali vynořovat z areálu, všimli si zavřené brány a vždycky se jenom tiše otočili a šli zpátky :D. Podle geolokace a infa z chatu byli kluci v neprostupném lese a snažili se dostat na druhou stranu hory. Tam podle mapy byly akorát samé vidlákovy.
Já jim popřál hodně štěstí a sám jsem se vydal ještě omrknout downtown. Pak se najíst na Kyoto station a přesunout zpátky do Osaky (kterým typem vlaku snad nemusím psát). Ještě jsem rychle skočil na hotel se vykoupat, abych před japonkou nesmrděl. Kluci se mezitím vymotali z vidlákovů a prý pojedou přímo na domluvené místo.
Na Temma station jsme se všichni společně sešli s Kanou, moc milou japonkou se kterou jsme skočili do malého baru v západním stylu pokecat. Anglicky uměla tak středně, takže translátory a podobně dost lítaly, ale bylo to fajn. Každý jsme měli přesně jeden drink a kecali jsme snad 3 hodiny. O všem možném, nakonec došlo i na hudební hry :-). Kana musela zítra do práce, takže cca ve 23 jsme to rozpustili, samozřejmě jsme před tím pořešili facebooky a podobně :-).
Žádné komentáře:
Okomentovat